Téma těchto stránek je uvedeno v jejich názvu. Labyrint je složitost současného života v podmínkách, ke kterým jsme se jako lidstvo na této krásné planetě vyvinuli. Tao je jeden z mála obecně přijímaných termínů pro Boha, pro jeho území, pro jeho Lásku a Světlo života.

Každý národ vnímá tyto skutečnosti jinak. Ale dnes ve velké míře platí, že než se člověk vydá na cestu hledání Boha, musí se současně navyklým způsobem života dostat do té nejobtížnější a psychicky i fyzicky nejtěžší situace. A v této situaci je konfrontován s nejrozšířenějšími vzorci chování a vzorci úsudků svého okolí a umírá.

Většinou umírá, aniž by svůj život naplnil podle lidského hlediska a umírá, aniž by poznal Boha, aniž by poznal Lásku jakožto technologický nástroj existence, aniž by poznal, že jediným zdrojem jeho reality jsou informace v jeho vlastním vědomí. Informace, které se v jeho vědomí opevnily navyklými vzorci úsudků a politických, obvykle nesprávných, stanovisek.

Většinou umírá, aniž by poznal, že on sám je Bohem svého kvantového světa – svého nekonečného vnitřního prázdného prostoru mezi nejmenšími částicemi své hmotné struktury, kde jsou v jádru každé jediné nejmenší částice umístěny věky nastřádané informace o jeho minulosti a jeho představy o budoucnosti. Informace, které určují jeho charakter, jeho celistvost, jeho zdraví, okolnosti jeho života a jeho osud.

Většinou nestihne poznat, že tyto informace jsou mu plně podřízeny a že působením lásky lze tyto informace změnit. Přitom změna těchto informací může mít velice dramatický vliv. Například tělo lidí, kteří utrpěli těžký úraz a jejich tělo je po záchraně života plné jizev, se po změně těchto informací prakticky v jediném týdnu změní do normy zdraví – a všechny jizvy jako zázrakem zmizí.

Zmizí skutečně zázrakem, protože zázrak je to, co se děje za zraky, co se děje v souladu s vesmírnými zákony. Mnohý člověk to tuší, ale stačí, aby mu někdo blízký řekl "To není možné" a on umírá.

Kultura naší současné civilizace je často cestou vedoucí předčasně přes nemocnici na hřbitov. A zabíjí nás názor, že tam musíme všichni.

Většinou se člověk ani nestihne dozvědět, že celá jeho hmotná realita je hmotným obrazem stavu jeho informací v jeho kvantovém vnitřním prostoru. Nestihne se dozvědět, že život a obnova do dokonalého zdraví jsou vesmírem podporovány více, nežli chátrání.

A nestihne se dozvědět, že celá naše společná hmotná realita je obrazem stavu informací lidstva v jeho společném vnitřním prostoru hmotných těl. Nestihne pochopit své dominantní postavení ve vesmírné hierarchii ani to, že díky projeveným znalostem je současným nejzávažnějším úkolem pro přežití lidstva změna jeho myšlení od soutěživosti k lásce. A láska je tabu a nošení zbraní a hry dětí na válku jsou dovoleným standardem.

Nestihne v plné míře pochopit tvůrčí sílu každé jediné jeho myšlenky a tvůrčí, či ničivou sílu každého jeho jediného slova. Nestihne se dozvědět, že lidskost společenských uspořádání je zachována jen díky společnému působení myslí obrovských armád bódhisatvů a bílých mágů.

Ale hledá – každý hledá a při svém hledání komunikuje se zdánlivě moudřejšími a odevzdává poslední peníz labyrintu moudrých společenství, místo aby se obrátil přímo a pouze k Bohu a k Bohem projeveným technologiím mysli a lásky. K Bohu (terminus technikus) coby skutečnému principu fungování tohoto vesmíru stvořeného pro člověka.

A když pochopíme, že jediný směr toku udržujícího život na Zemi je z informačního světa do hmotného a když získáme osobní zkušenost síly našich myšlenek, možná přijdeme na to:
– že rozvíjení a posilování světelných struktur našich těl bez důkladné znalosti a pochopení božích – vesmírných zákonů může být nebezpečné.
– že rozvíjení našich energetických struktur pomocí mnoha východních umění (čchi kungů, tai chi a pod.) bez předchozího rozvinutí světelných struktur může vést k neočekávaným výsledkům.
– že rozvíjení našich hmotných struktur pomocí sportů a soutěživých sportů, bez předchozího posílení našich energetických struktur, může být samo o sobě i destruktivní.
– že život bez poznání našeho skutečného postavení v tomto vesmíru je jako jízda nákladním autem bez řidičáku po pláni plné lidí.

A potom můžeme pocítit potřebu získat osobní zkušenost s tím, co se skrývá za původními významy dnes stále ještě mnohde tabuizovaných pojmů, jako jsou Bůh, Láska a Věčnost. A až projdeme všechny slepé uličky hledání, nalezneme Grigorie Petroviče Grabového, prozkoumáme proč vytvořil a poskytl systém celkové obnovy a konečně nalezneme radost a skutečný smysl našeho života.